Historie

První záznamy o Brandlíně jsou již ze 14 století, kdy byla sídlem vladyckého rodu. Před rokem 1381 zde žil Beneš z Brandlína a roku 1400 držel tvrz Alberta z Těchobuze, po němž byl spor o vlastnictví, které nakonec vyhrál Jarohněv z Kouta. Brzy na to se dostala tvrz do vlastnictví rodu Olbramů Brandlínštích ze Štěkře, kteří si z Brandlína postavili novou renesanční tvrz. První z nich, Jindřich byl purkrabím na Choustnice. Po něm držel Brandlín syn Jan, jeho syn Adam 1589 s Jiříkem Olbramem. Ten prodal celý Brandlín Jindřichovi ml. Hozlaurovi z Hozlau, který se účastnil odboje českých stavů, ale mezi povstáním zemřel. Zkonfiskovaný majetek byl nejprve postoupen Janu star. Černínovi z Chudenic, ale roku 1626 byl majetek prodán od konfiskační komise Štěpánu Draghi z Palatina. Poté se majitelé střídali velice rychle a lze předpokládat, že si tvrz upravovali podle sebe.( Vilém Vrchotický z Loutkova, roku 1650 Lorenc Berger z Rosenvertu a synové Jan Jiří a Václav Leopold, Jan Jiří st.Dohalský z Dobaliv, Váslav Vojtěch z Eckersdorfu, 1675 Oktavia Karel hrab.Cavriani). V letech 1740-1781 náležela tvrz cisterciáckému  klášteru Zlatá Koruna a po jeho zrušení náboženskému fondu. Roku 1812 se stala tvrz opět samostatným objektem a koupil ji Kryštof rytíř z André ( 1812-1845) a od roku 1845 náležel Janu šl. Nádhernému ( 1845 – 1861). Tito dva pánové také velice přispěli k přetvoření tvrze na současný zámek.